Je to přírodní kámen? Jak může být obkladový kámen ohebný?
Přírodní kámen známe jako materiál, který je na dotek tvrdý, ačkoli různé druhy kamene mohou mít různou tvrdost, a zároveň je to materiál, který se nedá ohýbat. Pokud by vám někdo řekl, abyste z kusu kamene vyrobili velmi tenký velkoformátový plát, který se navíc musí dát ohýbat, zřejmě by vás napadlo kámen nadrtit a přilepit drť či prach z kamene na nějaký ohebný materiál. Kamenné fólie však s takovýmto postupem nemají nic společného, přestože se skutečně jedná o přírodní kámen.
Jak je tedy možné, že se dá velkoformátový přírodní kámen ohýbat, aniž by se jakkoli drtil a následně spojoval?
Původem německá technologie výroby kamenných fólií vznikla před více než dvaceti lety, kdy při práci s kamenem došlo k nechtěnému kontaktu kamene s polyesterovou pryskyřicí. Díky tomu, že se pryskyřičná vrstva dala po ztvrdnutí z kamene sloupnout a spolu s ní se odloupla i tenká vrstva kamene, se začali odborníci zabývat kombinací vlastností hornin a pryskyřice podrobněji, což vyústilo ve výrobu tenkého obkladového kamene, nebo-li kamenných fólií označovaných také jako kamenné dýhy.
Výroba kamenných fólií je založena na nasákavosti proměněných hornin, do jejichž pórů polyesterová pryskyřice po nanesení na kamenný blok proniká. Aby byl obkladový kámen pevný i ve velkém formátu, do pryskyřice se v několika vrstvách vkládá také sklovláknitá mikroarmatura. Počet nanesených vrstev má vliv na kvalitu a v souvislosti s tím obvykle také na cenu výsledného materiálu. Po ztuhnutí pryskyřice se nanesená vrstva odtrhne z kamenného bloku, přičemž strhne i tenkou vrstvu kamene, se kterým je již neoddělitelně spojena. Stržený kamenný plát je zároveň také mírně ohebný a nahřátím se možnost ohybu zvyšuje. Výrobní proces je ruční práce, přestože se pracuje na hledání způsobů automatizace a zefektivnění.
Ačkoli se tato technologie využívá u proměněných hornin, které přirozeně absorbují pryskyřici v celé nanesené ploše, neustále se zkoumají možnosti narušení struktury jiných hornin tak, aby získaly vlastnosti podobné proměněným horninám, a daly se z nich vyrábět velkoformátové kamenné fólie.
Formáty a povrch kamenných fólií
Po stržení z kamenného bloku se kamenné pláty ořežou na standardizované rozměry. Původně byl největším dostupným formátem rozměr 1220 mm x 610 mm a postupně se spolu s technologickým zdokonalováním začal sortiment rozšiřovat také o rozměry 1220 mm x 2440 mm a 1220 mm x 3050 mm. Formáty kamenných fólií vychází z rozměrů, které se často používají u různých konstrukčních desek. Tloušťka kamenných fólií se u různých druhů kamene liší, avšak běžně se pohybuje mezi 1-5 mm. Extrémně ohebný druh Ultraflex, který je svými vlastnostmi podobný textiliím, ačkoli se, na rozdíl od textilií, nedá ohýbat dvěma směry zároveň, má tloušťku menší než 1 mm.
Povrch kamene se po stržení pouze opláchne vodou a nechá uschnout, avšak žádná další povrchová úprava se již neprovádí. Na pohledové straně kamenných fólií je tedy monolitický surový kámen s různě členitým reliéfem. Pokud pryskyřice při výrobě pronikla hlouběji do horniny, je v daném místě reliéf kamene hrubší. V případě použití kamenných fólií v kuchyních, koupelnách či na venkovní fasádě se kámen dodatečně ošetřuje nano impregnací, která zamezí pronikání nečistot a kapalin do kamene.
